SAZENICE EXOTICKÝCH ROSTLIN

Česky Slovensky
Vrátit se na objednávkový formulář

Ostropestřec mariánský

25 Kč/ks

Počet sazenic:
Přidat kus Odebrat kus
Ostropestřec mariánský

O rostlině

Původ

Ostropestřec pochází ze Středomoří a u nás se volně téměř nevyskytuje. Od dob Ježíše Krista se ostropestřec kvůli své trnitosti spojuje s historií ukřižování. Nazývá se proto „Kristova koruna“, ale také „Mariánský bodlák“. Občas ho můžeme zahlédnout na zahrádkách jako velmi dekorativní fialově kvetoucí bodlák. Rostlina se využívá pro semena.

Charakteristika

Ostropestřec je 80 – 150 cm vysoká bylina s kulovitým kořenem a větvenou lodyhou. Rostliny jsou pavučinatě vlnaté a pokryté roztroušenými přisedlými žlázkami. Lodyha je plná, zaobleně hranatá, s bílou dření. Listy v přízemní růžici jsou až 40 cm dlouhé, tvarem i barvou podobné lodyžním. Dolní lodyžní listy jsou přisedlé, horní poloobjímavé, obvejčité až kopinaté, peřenolaločné až peřenoklané s úkrojky na okraji nepravidelně ostnitými, na líci lesklé. Žilky na líci listů jsou lemovány bílými skvrnami.

Květní úbory jsou velké, jednotlivé, dlouze stopkaté, 3 – 7 cm široké. Zákrov je tvořen okrouhle obvejčitými, na okraji nepravidelně ostnitě zubatými listeny. Ostny jsou slámově žluté, až 7 mm dlouhé. Květ má purpurovou až fialovou barvu, s dlouhou bílou korunní trubkou, asi 3,5 až 4 cm dlouhé. Nažky jsou asi 7 – 8 mm dlouhé a 3 – 5 mm široké, zmáčknuté, světle hnědé až tmavohnědé, čárkovitě žíhané, lesklé, na vrcholu s úzkým slámově žlutým lemem a opadavým chmýrem.

Využití

Z plodu ostropestřce se může vařit čaj. Důležité je, aby semena byla pomletá nebo rozdrcená, čímž se umožní vyluhování léčivých látek. Ostropestřec mariánský je spojován především s onemocněním jater. Chrání tento orgán před nežádoucími látkami běžně vyskytujícími se v potravě, např. před nasycenými tuky, aditivy, dusičnany, polymery, mutagenními látkami, aromatickými uhlovodíky, syntetickými látkami v mnoha lécích apod. Pomáhá při léčbě zánětů a cirhóze jater, vzniklé dlouhodobým nadužíváním velkého množství alkoholu. Ostropestřec mariánský se také využívá pro regeneraci jaterních buněk a cév, při křečových žílách, onemocnění žlučníku, sleziny a dvanácterníku, při kolice, žloutence, a jako odvar při léčbě hemeroidů. Odvar se doporučuje pro své detoxikační účinky.

Hlavní léčivou látkou obsaženou v semenech je silymarin, který příznivě působí na regeneraci jaterní tkáně. Účinek silymarinu je natolik zásadní, že ho využíváme pro regeneraci poškozených jater u osob závislých na alkoholu a jiných látkách, osob po průmyslových otravách či po absolvování léčebné chemoterapie a osob trpících cirhózou jater.

Abychom mohli využít léčivé účinky, měli bychom pít čaj ze semen pravidelně po několik týdnů až měsíců, a to v kúrách 2 – 3 krát za rok. Přitom bychom se měli vyhnout alkoholickým nápojům a potravě bohaté na živočišné tuky vč. syntetických léků.

Čaj připravíme rozdrcením (semletím) jedné čajové lžičky na 2,5 – 0,5 litrů vody. Aby se uvolnilo co nejvíce účinné látky, rozdrcenou drogu vaříme 10 minut, potom necháme ještě 15 minut odstát. Čaj scedíme a pijeme teplý před obědem a navečer před spaním.

Ostropestřec se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám, lidem s vysokým tlakem, bez konzultace s lékařem lidem trpícím závažnými chorobami.

Pěstování

Ostropestřec mariánský pochází ze Středomoří, přesto jej můžeme úspěšně pěstovat i v našich zeměpisných šířkách. Základem bohaté sklizně je včasný výsev a slunné stanoviště s výživnou zeminou (kompost apod.). Předpěstované rostliny vysazujeme na stanoviště v první polovině května ve vzdálenosti 0,7 – 1 m.

Ostropestřec můžeme pěstovat buď jako jednoletku či dvouletku. U dvouletého pěstování dosáhneme vyššího výnosu. Vyséváme do hrůbků již v polovině září, a to po třech semenech ve sponu 0,7 – 1 m. Po vzejití chráníme před příchodem zimy nastýlkou z prodyšných materiálů, např. z dřevité vlny, papíru, chvojí apod. Na jaře rostliny odkryjeme a vyjednotíme.

Ve skleníku můžeme vysévat do kelímků v měsíci říjnu, a to po dvou semenech. Rostliny po vzejití vyjednotíme. Zimujeme ve skleníku a na jaro přesadíme do větší nádoby. Ven vysazujeme koncem dubna. V temperovaném skleníku můžeme vysévat až na jaře. Ven vysazujeme v půli května ve sponu 0,7 – 1 m.

Ostropestřec mariánský má vysoké nároky na živiny. Vysazujeme ho do vykrojené půdy na okraje záhonů nebo přímo na kompostový val. Nám se osvědčilo pěstování na kompostovém valu společně s tykví Hokkaido, kde rostliny vysazujeme do sponu 2 m mezi tykve. Rostlinám se daří a začínají kvést v červnu.

Odkvetlé květy stříháme se stopkou 15 – 20 cm dlouhou a sušíme je v lavoru. Asi polovina semen vypadne. Po vysušení všech květů stopky odstřihneme. Zbývající semena získáme sešlápnutím květů na betonové podlaze, a to stejným způsobem, jako bychom chtěli zašlápnout nedopalek cigarety. Takto rozmělněné květenství otočíme naruby (jako vymačkaný citrón) a tím se uvolní zbytek semen. Pracujeme v rukavicích. Při největší opatrnosti se tato práce dá provádět i bez rukavic, ale drobnému popíchání trny se asi nevyhneme. Sklizeň z jedné rostliny při dvouletém způsobu pěstování bývá 50 i více květů, což odpovídá 80 – 100 g semen. Semena od zbytku okvětí oddělíme vyfouknutím ve větru, nebo fénem na vlasy. Skladujeme je v papírovém či látkovém pytlíku.

Přílohy


Ostropestřec mariánský - celý návod ke stažení




© PepinoGold.cz,
2002 – 2018