SAZENICE EXOTICKÝCH ROSTLIN

Česky Slovensky
Vrátit se na objednávkový formulář

Jakon – Polymnia sonchifolia

49 Kč/ks

Vyprodáno
Jakon
Jakon - menší rostlina
Jakon - červenec/srpen
Jakon v září
Jakon - hlíza

O rostlině

Původ

Jakon roste planě především na východních svazích And, a to v nadmořských výškách do 3 300 m.n.m., od Kolumbie až po severozápadní Argentinu. Jde o tradiční plodinu Inků, která se v Peru, Bolívií a Argentině nazývá „yacón“, v Ekvádoru se používá název „jicama“, což je však mezinárodní výraz pro zcela jinou nepříbuznou rostlinu. Hojně se pěstuje v domácích zahradách v severní Argentině a pravidelně se s ním setkáváme i na trzích ekvádorského Latacunda. Při kolonizaci Ameriky se nedostal do Starého světa a pro Evropu byl objeven až v průběhu 30. let minulého století. Do severní Itálie přivezl totiž několik hlíz italský agronom Mario Calvino, který pracoval v Dominikánské republice. Z jeho pokusů se jakon rozšířil do dalších oblastí jižní Evropy, ale i do Německa. Druhá světová válka tento proces násilně přerušila. Po jejím skončení se jakon začal šířit v USA, Japonsku a především na Novém Zélandu, omezeně se objevil i v Německu. Do České republiky byly dovezeny oddenkové hlízy z Nového Zélandu koncem roku 1993.

Botanická charakteristika

Polymnia sonchifolia, jakon patří do čeledi Asteraceae, hvězdicovitých. Jde o vytrvalou bylinu, v naších klimatických podmínkách jednoletou. Rostlina dosahuje výšky až dva metry, je cela chlupatá, světle nebo tmavě zelená, často nafialovělá. Lodyhy jsou čtyřhranné a hustě olistěné vstřícnými listy sytě zelené barvy. Výjimečně se objevují na vrcholu lodyh drobné žluté až oranžové úbory. Plod je nažka, ty se však v naších klimatických podmínkách tvoří výjimečně. Jakon má dva druhy hlíz, a to oddenkové, které nápadně připomínají hlízy topinamburů a slouží k dalšímu množení a kořenové. Ty vyrůstají po pěti až dvaceti ve svazku a mají nepravidelně vřetenovitý až kulovitý tvar. Dosahují v průměru hmotnosti 200 g až 500 g, ale také až 2 kg. Mají slabou, šedohnědou až fialovou pokožku, která na vzduchu velmi rychle tmavne. Dužnina je křehká, chruplavá, šťavnatá a nasládla, barvy bíle, krémově žluté, někdy až nafialovělé. Velmi snadno vysychá.

Využití

Kořenové hlízy jakonu obsahují až 90 % vody a v sušině asi 6 % bílkovin, 1,4 % tuku, 85 % sacharidů, téměř 4 % vlákniny a 3,6 % minerálních látek. Hlízy jakonu, topinamburu a brambor vykazují značnou schodu v chemickém složení, s výjimkou zásobních sacharidů. Zatímco u brambor je zásobní látkou polysacharid škrob, jehož stavební látkou je glukóza, u topinamburů a jakonů je to směs polysacharidů, obecně nazývaných inulin. Inulin je chemickou povahou polyfruktosan neboli fruktan a je zásobní polysacharidem, který je v přírodě rozšířený obdobně jako škrob. Existuje však pouze několik druhů rostlin, především z čeledi Asteraceae, zvonkovitých, které nají dostatečný obsah fruktosanů pro technické využití. Navíc výhodou těchto látek je skutečnost, že jsou v množství 30 – 80 g organismem (i při diabetu) spotřebovávány i bez nároků na inzulín. Proto se dají velmi dobře použít v prevenci proti diabetu a obezitě a také k léčení těchto stavů. Hlíz lze však využít i k produkci fruktózy a fruktózovaného sirupu. Hlízy jakonu se obvykle pojídají syrové jako zelenina. Nařezané se přidávají do zeleninových salátů, kterým dodávají charakteristickou chuť a konzistenci. Lze je však tepelně zpracovat vařením nebo pečením. V Andách se často strouhají a přes kousek látky se vymačkává sladký osvěžující nápoj, který se zahušťuje do tmavě hnědého sirupu nebo kostek zvaných „chaucaca“. Lodyhy mladých rostlin se upravují vařením jako listová zelenina. Obsahuje 11 % –17 % bílkovin, 2 % – 7 % tuku a 38 % – 41 % sacharidů v sušině.

Pěstování

V naších klimatických podmínkách je jakon rostlinou vhodnou především pro drobné pěstitele. K jeho množení se používají oddenkové hlízy, které se nechávají přezimovat podobně jako jiřiny. Výsadba se provádí v polovině května a hlízy se sklízejí hned po prvních podzimních mrazících. K urychlení vegetace je vhodné jakon předpěstovat a rostliny vysazovat na stanoviště tehdy, když dosahují výšky 15 – 25 cm, a to do sponu 0,6×0,6 – 1 m. Sklizené hlízy často snadno pukají a vysýchají, proto je třeba urychleně je zpracovat nebo odpovídajícím způsobem uložit.

Převzato z knihy Tropické a subtropické zeleniny – pěstování a využití, autoři: Bohumír Hlava, Vladimír Táborský, Pavel Palíček. Nakladatelství Brázda, Praha, 1998.

Přílohy


Jakon celý návod ke stažení




© PepinoGold.cz,
2002 – 2017